Smeč

Tím čím jsou salta pro gymnasty je pro badmintonisty smeč - spojení maximální dynamiky, síly a zároveň elegance. Je třeba zdůraznit, že badmintonová smeč je zároveň spojením ideální kondiční přípravy a techniky - obě tyto složky jsou zastoupeny přibližně ve stejném poměru.

Zatímco ve čtyřhře je smeč ukázkou maximální síly, na umístění „zase až tolik nezáleží" a stejně jako na pohybu po úderu, ve dvouhře - pokud je úder hrán ze zadní části dvorce - je smeč především kontrolovaným úderem s perfektním umístěním a pohybem na síť.

U špičkových světových deblistů létá smeč rychlostí přes 300 km/h, u singlistů se této rychlostí blíží. Nejlepší ženy-deblistky smečují přibližně okolo 270 km/h, singlistky o něco méně. Pokud jsme zmínili rychlost smeče, může míček z vaší raketu vyletět rychlostí projektilu, ale pokud zahrajete do sítě nebo do autu, je účinek vaší smeče nulový; tedy pokud není vaším záměrem udělat díry do sítě.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Světový rekord v rychlosti smeče drží Fu Haifeng (Čína), kterého na této fotce vidíte přímo v akci. 

Základní směry smeče jsou dva:
1) Smeč k lajně - záměrně nepíši „na lajnu", protože ne každý se na ni trefí. Ideální smeč míří cca 10, 20cm od lajny, je zde prostor pro případné „vychýlení mušky".

2) Smeč do těla - účinná zbraň, především pokud se vám podaří trefit soupeře do hrací ruky, kde je obvykle slabina

Výška je variabilnější - především platí pravidlo, že dobře zahraná smeč může mít jakoukoliv výšku:

1) „Rychlý drop" - rozdíl mezi „pomalou smečí" a „rychlým dropem" je často neznatelná. Taková smeč míří ostře dolů, je lehce „řezaná" a hraná s velkou přesností a menší silou - často je účelem připravit si pozici na další úder

2) Smeč do poloviny kurtu - smeč do poloviny kurtu míří k lajně. Pokud by tato smeč mířila do hráče, lze to považovat za malou taktickou chybu, protože taková smeč by směřovala do míst, kde by měl mít hráč připravenou raketu. V takovém případě by se smečující hráč musel spoléhat na maximální sílu, s tím, že „to prostě prosmečuje".

3) Smeč do zadní části kurtu - často překvapivá a účinná zbraň, především při smeče do těla, neboť stojí-li bránící hráč na středu kurtu, smeč do zadní části kurtu by mu měla mířit do oblasti ramen nebo, je-li smeč o něco méně razantní nebo bránící hráč menší, přímo na hlavu.

Je nutné zdůraznit jisté technické odlišnosti oproti zbylým dvěma úderům ze zadní části kurtu. Především smeč je třeba hrát před sebou, je třeba před úderem trochu více „zacouvat" než obvykle - to je důležité nejen pro správné silové, razantní provedení tohoto útočného úderu, ale i vzhledem k následnému pohybu. Toto „navázání" pohybu po smeči musí být precizní především u singlistů.

Nejvyšší dovedností při smeči je sladit koordinaci úderů - maximální sílu a technickou vytříbenost - a to platí zejména při výskoku, který při správném provedení dodá smeči velkou razanci. Před naskakovaným úderem je ovšem třeba být správně „za míčem". Výskok by neměl směřovat pouze vzhůru, ale vzhůru a lehce dopředu. Nohy neslouží pouze k odrazu a přistávání, ale jejich zašvihnutí naši smeč opět o něco zrychlí.

 

 

 

 

 

 

Lin Dan smečuje (z metodických důvodů jsem si dovolil udělat z Dana praváka - tímto se mu omlouvám, snad to pochopí): 1) Vynikající příprava na úder - levou rukou vyvažuje tělo, pravou skvěle zašvihnul, k vyššímu výskoku si pomohl nohama 2) Nohy zahajují provedení úderu, začínají klesat, stejně jako nápřahová ruka. Úderová raketa se dostává do svého nejzazšího bodu. 3) Nohy a levá ruka už klesly, pravá ruka jde nerušeně kupředu. Nejprve loket, zápěstí s raketou až naposled. 4) Po úderu ruka s raketou plynule pokračuje vpřed, nohy se připravují na „přistání"; Danovi zápasy jsou jako letecký den. 

Malá poznámka
1) Variantou k tvrdé smeči hrané „celou rukou", je smeč hraná téměř nataženou rukou jen rychlou rotací lokte a švihnutím zápěstí - především v obíhaném bekhendovém rohu, kdy je tento úder hraný šikmo nad hlavou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zde tento „úder bez nápřehu", při kterém se ruka nedostane za záda a velmi tak přípravu na úder urychlí, předvedla Hyo-Jung Lee (Korea).

2) Síla není vše, základem dobré smeče je správné technické provedení, a to nejen úderu samotného, ale také pohybu, který po něm následuje.

3) Tělo by před smečí mělo připomínat luk těsně před vystřelením - čím lepší luk, čím lepší „nastavení" těla před smečí, tím rychleji bude vystřelen šíp, tvrdá a přesná smeč.
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chong Wei Lee (Malajsie) umí smeč velmi dobře - všimněte si, jak si pomůže nohama, dále kam až má zašvihnutou hrací ruku, zatímco druhá ruka tělo vyvažuje; celé tělo je potom prohnuto do pověstného luku

Doporučit:

---