Rozvoj rychlostních schopností

Není třeba zdůrazňovat, že badminton je sport s vysokým podílem rychlostních schopností ve struktuře sportovního výkonu. O rychlostních schopnostech každého z nás rozhoduje podíl rychlých (bílých) a pomalých (červených) vláken ve skladbě svalu; podle některých autorů až z 80% jsou tyto schopnosti dány geneticky. Takže by to neměli být hollywoodští herci při přebírání Oscarů, ale především sprinteři - olympijští medailisté, kteří by měli děkovat svým rodičům a prarodičům.

Z metodického hlediska můžeme dělit dvě postupné fáze rozvoje rychlostních schopností:

1) Všeobecný rozvoj obecnými prostředky
Stavíme-li dům, je třeba mít dobré základy. Dobré základy každého sportovního výkonu představuje rychlost. Už v dětském věku jsou nejpříznivější předpoklady pro rozvoj rychlosti - v období 7-10 let pro rozvoj frekvenční rychlosti a přibližně ve stejném věku i obratnosti v rychlosti, se vstupem do puberty souvisí i rozvoj rychlostních schopností prostřednictvím rozvoje schopností silových; platí jednoduchá rovnice „více síly = větší rychlost".

Mezi tradiční obecné prostředky rozvoje rychlosti patří pohybové hry, běžecká cvičení (abeceda), polohové starty, sprinty do 30m - všechny běhy lze variovat například změnou směru i různou mírou akcelerace.

2) Rozvoj rychlosti speciálními prostředky
Ve všem by se mělo postupovat od obecného ke speciálnímu a ani rozvoj rychlostních schopností není výjimkou.

Reakční schopnosti - pro badminton tolik potřebné - můžeme velmi dobře rozvíjet velmi často opakovanými reakcemi na příslušné podněty (akustické či optické). Vzhledem k relativní nenáročnosti a zajímavosti těchto cvičení mohou být příjemným zpestřením často stereotypních tréninků.

Například si můžeme zkusit cvičení, kdy se dvojice cvičenců postaví proti sobě, jeden z dvojice vezme raketu a druhý se připraví do střehové pozice. V momentě, kdy první z dvojice pustí volným pádem raketu k zemi, snaží se jí druhý zachytit; z praxe je známo, že reakce bude tím rychlejší, čím dražší je k zemi spouštěná raketa.

Yong Dae Lee (Korea) se naží vybrat smeč Fu Haifenga (Čína), hráče s nejtvrdší smečí na světě - v Guinessově knize rekordů z roku 2008 najdeme tento zápis: „Při utkání Sudirman Cupu 3. června 2005 udělil Číňan Fu Haifeng badmintonovému míčku rychlost 332 km/h." Čelit takové smeči už vyžaduje pořádnou reakční schopnost!

Rozvoj rychlosti jednotlivého pohybu je možno podpořit například opakováním typických badmintonových úderů (nejčastěji a nejpotřebněji smeč) či pohybů s větší či naopak menší než obvyklou zátěží.

Namísto badmintonové rakety můžeme použít raketu tenisovou; je-li taková raketa příliš těžká, můžeme použít nepoužívanou raketu na badminton, vystříhat výplet a horní část hlavy rakety zatížit například omotáním kobercové lepenky.

Pro zlepšení pohybu nohou je možno při opakování nohy či tělo zatížit či vykonávat pohyby s odporem.

Při rozvoji komplexního pohybového projevu je nejpoužívanější metodou princip opakovaných, opakovaně narůstajících, případně i rychlostně střídavých cvičení. U všech zmíněných metod platí jedna velmi důležitá rada - dodržujte pauzy mezi cvičeními, obvykle je udáván časový poměr 1 (cvičení) : 4 (pauza) až 1:6; tedy nejkratší možná pauza při desetisekundovém rychlostním výkonu je čtyřicet sekund!

Je-li toto šedivá teorie, potom praxe bude možná ještě šedivější. Dlouhé opakování jednoho či několik úderů s návratem do střehového postavení může být sice nudné, ale po proměněném mečbolu budete rádi, že jste ho v přípravě absolvovali a po tom neproměněném naopak litovat, že jste toto cvičení vynechali.

U obou posledních cvičení je třeba upozornit na možnost rozbití dosavadních pohybových struktur, které mohou v extrémních případech vést až ke zranění. Proto je třeba tento rozvoj rychlosti vkládat do tréninku velmi obezřetně a to především s ohledem na aktuální dobu v přípravě; do přípravného období se tato cvičení hodí nesporně více než na trénink týden před vrcholem sezóny.

Tato fotografie hovoří za vše. Korejský tým se na ní raduje z výhry nad Indonésií v semifinále Thomas Cupu a nad centrem radosti je především Hyun Il Lee, který v posledním zápase deklasoval Taufika Hidayata - rychlost s jakou korejští hráči hráli a vyhráli, brala dech, Indonésii porazili 3:0.

 Několik poznámek na konec kapitoly
1) Rozvoj rychlostních schopností je velmi složitou záležitostí - dbejte na následující doporučení ještě více než u ostatních kapitol.

2) Délka zatížení je maximálně do 20 sekund, u dětí 10 - 15 sekund.

3) Odpočinek je delší než u ostatních cvičení, obvykle se udává v poměru 1:4 až 1:6 ve prospěch pauzy; v závodním období je tato pauza ještě delší!

4) Jistě všechna cvičení provádíte s vysokým nasazením, ale u rozvoje rychlostních schopností ještě přidejte.

5) Pro cvičení by měly být optimální podmínky, a to jak u cvičence (kvalitní rozcvičení, ale například i vhodná obuv), tak u vnějšího prostředí (teplo, pevný a neklouzavý podklad).

6) A jedno důležité upozornění na konec - rychlostní schopnosti rozvíjíme vždy na začátku tréninkové jednotky, a to po důkladném rozcvičení!

Xie Zhongbo (Čína) smečuje někdy tak rychle, že jej nejde vyfotografovat - badminton je nejrychlejší raketový sport na světě, opravdu „raketový".

Doporučit:

---