Rozvoj pohyblivosti

1) Posilovací cvičení
Jedná se o posílení těch svalů, které zabezpečují krajní polohy. Pro badminton bude typické posilování výpadové nohy či hrací ruky.

2) Uvolňovací cvičení
Jde o různá „vyklepávání", „protřásání", „proklepávání" svalů za účelem jejich uvolnění.

3) Protahovací cvičení
Tato cvičení jsou určena především pro „natažení" zkrácených svalů, které jednak omezují vlastní provádění pohybu a také mohou být důvodem zranění.
Protahovací cvičení lze dělit na aktivní a pasivní. Aktivní cvičení, kontrolovaná dynamická švihová cvičení, zařazujeme do tréninku teprve po důkladném rozcvičení - v opačném případě by energické hmity a švihy mohly vést k tvorbě svalových mikrotraumat. Aktivním cvičením statického charakteru je strečink, protahování bez vnějších podnětů na základě výdrží (cca 20 sekund); v mezních polohách sval „táhne", ale nebolí.
Pasivní cvičení lze charakterizovat jako pozvolné zaujímání krajních poloh, výdrže v těchto polohách bývají zpravidla udávány okolo 10 sekund.

Několik poznámek na závěr kapitoly
1) Pokud se při předklonu nedotknete země, neuděláte dřep s dosednutím „na bobek" na plných chodidlech (nikoliv na špičkách) nebo nespojíte ruce za zády (jedna „shora", druhá „zdola") je načase začít s protahovacími cvičeními.

2) Při protahovacích cvičeních nezapomínejte správně dýchat.

3) Při rozcvičce jen se strečinkem nevystačíte, je třeba se před strečováním rozklusat - částečně předehřátý sval se potom účinněji protahuje.

Zde vidíte, jak je badminton náročný na rozsah pohybů - posed Jae Sung Junga (Korea) zvládne každý, ale kdo si troufne na pád na záda při skrčených nohou, který bez ohledu na své kolenní vazy předvádí Yong Dae Lee?

Doporučit:

---