Článek byl psán asi před třemi roky- za tu dobu se toho hodně změnilo! Svoje zážitky vám budu vyprávět od příchodu do haly až do mého odchodu z haly. Cestou do haly jsem zjistil že jsem si zapomněl míče, zeptal jsem se tedy paní recepční jestli by mi něaký nepůjčila. Recepční mi ukázala starý ohraný míč, rozhodl jsem se tedy že si raději koupím nový. ŠOK! Cena jednoho plastového míče byla 65 korun! Koupil jsem si ho, ikdyž to byl nejdražší míč se kterým jsem hrál. Ale co bych na podporu badmintonu neudělal:-) . Přišel jsem do haly a první co jsem viděl byl nízký strop. Po prvotním rozspinkání jsem zjistil že alespoň na kurtech 1 a 2 jsou v podlaze díry překryté jen badmintonovým kobercem HRŮZA! Když jsem odehrával vysoké míče v zadní části kurtu odhalil jsem další nedostatek- průsvitná střecha nepříjemně svítí do očí. Hlavně kdy svítí slunce je to velice nepříjemné. Z haly jsem odcházel sklamán a odhodlán že už jsem nikdy nepřijdu!