Thomas Cup a Uber Cup: mistrovství světa družstev

Ve druhém květnovém týdnu se pozornost badmintonového světa zaměří ke dvěma vrcholným turnajům: Thomas a Uber Cupu. Za těmito názvy se skrývá dvojice tradičních mistrovství, kde se střetávají národní reprezentační družstva: Thomas Cup je neoficiálním mistrovstvím světa družstev mužů, v Uber Cupu soutěží zase ženy. Poháry nesou jména slavných hráčů historie: mužský po svém iniciátorovi a mecenáši Siru Georgi Alanu Thomasovi, ženský po skvělé anglické badmintonistce Betty Uberové. Historie těchto soutěží sahá až do padesátých let minulého století a najdeme v ní řadu zajímavých příběhů...

Kde se vzaly, tu se vzaly, poháry se rozdávaly
Sir George Thomas byl jedním z nejúspěšnějších hráčů začátku 20. století. Ve dvouhře si vybojoval sedm titulů na All England, z toho čtyři v řadě za sebou. Po skončení své aktivní kariéry patřil k vrcholným funkcionářům, stál u zrodu a stal se prvním předsedou IBF a už na konci 30. let představil svůj projekt mezinárodního mistrovství národních týmů podobného například fotbalovým šampionátům, a to včetně krásného 28 palců vysokého zlatého poháru. Přípravy prvního Thomas Cupu přerušila druhá světová válka, hned krátce po ní se ale soutěže rozběhly. Thomas Cup má tak tradici od roku 1949 a ačkoliv prošel několika změnami formátu (původní tři kvalifikační zóny se rozrostly na pět, tříleté rozmezí pořadatelství se zkrátilo na dva roky), zůstává nejprestižnějším střetnutím mužských reprezentačních týmů.

Uber Cup má tradici jen o trochu kratší, váže se ke jménu Betty Uberové, vynikající anglické hráčky, která má z All England hned 13 titulů, nejvíce ze smíšené čtyřhry, všechny dobyla ve 30. a 40. letech minulého století. Betty Uberová byla inciátorkou myšlenky na mistrovství světa ženských družstev na začátku padesátých let pod dojmem úspěchu prvních ročníků Thomas Cupu a sama organizovala první ročník Uber Cupu v roce 1957 v anglickém Lancasteru.

Tolik let, tak málo vítězů
Za důkaz asijské dominance a zároveň mimořádný historický úkaz můžeme považovat fakt, že Thomas Cup v historii získala jen tři družstva. Přitom se pohár uděloval už 25x, a mnohdy měli k jeho zisku blízko Američané i Evropané, nad hlavu ho ale mohli zvednout pouze reprezentanti Indonésie (13x), Číny (7x) a Malajsie (5x). Z Evropanů jsou zdaleka nejúspěšnější Dánové už s osmi finálovými účastmi, navíc je Dánsko jedinou zemí, která se kvalifikovala na všech 25 ročníků Thomas Cupu.

Statistika Uber Cupu je jen o málo bohatší: z 22 možností se 11x radovalo reprezentační družstvo Číny. Dominance čínských žen je v poslední době čím dál větší a zdá se skoro nemožné, aby titul získal někdo jiný – Číňanky mají tři nejlepší světové debly, pět nejlepších singlistek a spoustu dalších talentovaných hráček v záloze. Pět titulů z Uber Cupu mají Japonky, jejichž reprezentace slavila úspěchy na přelomu 60. a 70. let, po třech titulech potom Indonésie a Spojené státy americké. Z Evropy se do finále třikrát prodraly Dánky, dvakrát Angličanky a jednou Nizozemky.

2004: nádherné finálové bitvy
Jako důkaz výjimečností Thomas a Uber Cupu může posloužit ročník 2004. Hrálo se v Indonésii ve městě Senayan. Hala přetékala návštěvníky, kteří vytvářeli fantastickou atmosféru – stovky lidí při zápasech semifinále a finále doslova bouřily a všichni účastníci na strhující kulisu dodnes vzpomínají. Vítězem Uber i Thomas Cupu se staly týmy Číny – mužská reprezentace hrála ve složení Lin Dan, Bao Chunlai, Xia Xuanze, Fu Haifeng-Cai Yun a Sang Yang-Zheng Bo. Ženskou sestavu tvořily Gong Ruina, Zhang Ning, Zhou Mi, Yang We-Zhang Jiewen a Gao Ling-Huang Sui. Čínští muži ve finále porazili Dánsko 3:1 (čestný bod získala dvojice Paaske-Rasmussen), ženy stejným poměrem Koreu.

Největším zážitkem bylo ale už semifinálové utkání Thomas Cupu mezi Dánskem a domácí Indonésií. V pěti nádherných zápasech se proti sobě postavili hráči evropské a asijské špičky. Peter Gade podlehl ve dvouhře Sony Dwi Kuncorovi. Skóre vzápětí srovnali nejlepší dánští deblisté Lars Paaske a Jonas Rasmussen, když porazili Eng Hian, Flandy Limpele. Ve třetím a nejúchvatnějším zápase se proti sobě postavili Taufik Hidayat – tehdy indonéský badmintonový bůh v nejlepší formě – a Kenneth Jonassen, vysoký dánský bojovník, který nepustil ani míč k zemi bez boje. Po hodinu a půl trvající bitvě se radoval Hidayat – byla to ale poslední indonéská radost. Candra Wijaya a Tri Kusharjanto podlehli páru Jens Eriksen – Martin Lundgaard. Třetí singlista, zkušený Peter Rasmussen, pak potvrdil svou extratřídu vítězstvím nad Simonem Santosem. Dánsko postoupilo do finále po výhře 3:2. A tak než se naplno rozjedou letošní bitvy o slavné poháry v další zemi badmintonu zaslíbené, Malajsii, nechte se naladit záznamem bez nadsázky jednoho z nejlepších zápasů badmintonové historie.

Taufik Hidayat – Kenneth Jonassen, Thomas Cup 2004

Doporučit:

---

Autor: Tomáš Krajča [06.05.2010]