Při prasátku se netleská: jak se fandí badmintonu?

Fotbaloví fanoušci v průběhu zápasů bouří: skandují pokřiky, zpívají, tleskají a občas používají pyrotechniku. Tenisoví jsou oproti tomu slyšet jen mezi výměnami. Kde mezi těmito dvěma póly se nachází divák badmintonu? Ten asijský se blíží fotbalovému – údivně vzdychá i nad pěknými smeči a vříská po vydařené výměně. Evropan je proti němu zdrženlivější a drží se i některých nepsaných pravidel...

Asijské peklo

Viděli jste někdy videozáznam utkání z mezinárodního mistrovství Indonésie, Malajsie nebo Číny? Pak vás určitě zarazil neobvyklý "hukot". V zemích, kde je badminton bezmála národním sportem, navštěvují vrcholné turnaje vysoké počty diváků – diváků, kteří nejsou jen pasivními pozorovateli, ale nadšenými fanoušky. A tak tleskají, pokřikují a bouří tak, že i televizní komentátor musí leckdy zvýšit hlas. Úder, který tito fandové obzvlášť milují, je smeč z výskoku. Nejspektakulárnější úder současného badmintonu doprovázejí podobným hlasovým projevem, jaký fotbaloví fanoušci používají při rozehrávání standardních situací: tlumené hučení v očekávání před a v průběhu výskoku – a silný výkřik v okamžiku odehrání míče. "Aaaaah efekt" pak jako by ještě podpořil už tak výjimečnou razanci smečů, které světoví hráči zahrávají...

Nejkrásnějším příkladem doslova hypnotizující atmosféry byla utkání semifinále Thomas Cupu 2004. Domácí Indonésie se střetla s Dánskem a v napínavém souboji mu podlehla 2:3. Indonéští diváci si více než sedm hodin špičkového badmintonu přesto užili – a z neúnavného zpěvu "Taufik, Taufik, Taufik Hidayat," musel jít mráz po zádech nejen Kennethu Jonassenovi, soupeři miláčka domácích tribun, ale celé dánské lavičce...

Češi fandí slušně?

Prostředí na evropských badmintonových turnajích podobně bouřlivé nebývá. Jednak proto, že ve většině zemí – snad s výjimkou Dánska – je badminton až na třetí, čtvrté či páté koleji, a tak návštěvy na domácích mistrovstvích nebývají tak obrovské. Evropský badmintonový fanoušek je málokdy divák-laik, ale většinou odborník. A tak je v přenosech z evropských turnajů často slyšet zvuk jednotlivých úderů, výkřiky hráčů i hlášení rozhodčích – a vedle nesmělého fandění pak už jen potlesk při doopravdy vydařených výměnách.

Kulisu českých turnajů až na výjimky tvoří sami hráči a jejich blízcí. Jen na vrcholné turnaje typu mistrovství republiky či finále play-off extraligy se sejde větší počet diváků – a i tehdy lze říci, že je český fanda velmi disciplinovaný: tleská a povzbuzuje jen mezi výměnami. Většina diváků se dokonce drží některých nepsaných pravidel, která říkají, že není vhodné tleskat a bouřlivě slavit, když hráč získá bod "prasátkem" – ostatně sami hráči se obvykle za toto štěstí soupeři omlouvají. Podobně se "nehodí" tleskat při jednoduché, nevynucené chybě soupeře.

Nabízí se jízlivá poznámka: tato pravidla jsou nejen "nepsaná", ale především také "nedodržovaná": a nakonec, je nějaký důvod, proč se omezovat ve fandění při popsaných situacích? Skutečně jde spíše o vnitřní etiketu mezi hráči samými, která nemusí mít vliv na projev fanoušků například při ligovém utkání. S růstem popularity badmintonu v ČR se ostatně počty diváků i způsoby fandění mění a každá sezóna může přinést nový precedens: na finálovém turnaji play-off už jsme viděli prosecké transparenty, slyšeli výrazný hokejový buben fanoušků Sokola Dobruška, hlasitou benáteckou trubku, anebo bouchání tubami či petláhvemi o zem. Cynik by poznamenal, že už se čeká jen na první vuvuzelu...

Otázka, zda má být badmintonový fanoušek hlasitý po celou dobu utkání, či po tenisovém vzoru jen mezi výměnami, není jednoznačně rozhodnuta v celém světě. Češi v tom těžko budou hrát klíčovou roli – můžeme se ale zaměřit na to, aby naši badmintonoví fanoušci chodili na ligová utkání a domácí turnaje v co nejhojnějším počtu, aby byli hlasití – a pokud možno, slušní...

Doporučit:

---

Autor: Tomáš Krajča [09.07.2010]

Související články

Z historie: S-servis v akci

Před časem jsme na BadmintonWebu psali článek o zakázaném podání, takzvaném Sidek-service či S-servis. Dnes nabízíme pohled do historie na zápas z 80. let, kdy byl S-servis ještě povolen a hráči jeho výhod vesele využívali. ...

Z historie: badminton v raných osmdesátkách

Jaký se hrál badminton před třiceti lety? Nabízíme pohled na dva vrcholné zápasy: finále dvouhry mužů Liem Swie King – Prakash Padukone z All England 1981 a o rok starší finále čtyřhry mezi páry Tjun-Wahjudi a Stevens-Tregdett.

Z historie: dánská vůle v indonéském pekle

Velké turnaje pořádané v asijských zemích mají neopakovatelnou atmosféru. Nejkrásnějším příkladem je napínavé utkání semifinále Thomas Cupu 2004. V mistrovství světa družstev mužů se proti sobě postavil tým Dánska a domácí ...

Z historie: sedmý anglický titul božského Indonésana

Píše se rok 1974 a na kurtech londýnské arény Wembley proti sobě ve finále All England Open stojí Malajsijec Datuk Punch Gunalan, vynikající singlista i deblista, a Rudy Hartono Kurniawan, reprezentant Indonésie a "vynálezce" ...

Z historie: velkolepá bitva o Anglii

Píše se rok 2004, nejslavnější turnaj v badmintonu, All England Open, vrcholí finálovým zápasem dvouhry mužů. Tehdy ještě teprve vycházející hvězda čínské reprezentace, dvacetiletý levák Lin Dan, se staví proti nejlepšímu hráči ...

Z historie: dvě velká vítězství dánské bojovnice

Dánská badmintonistka Camilla Martin patřila během své aktivní kariéry k idolům. Pohledná blondýna byla jako jedna z mála schopna konkurovat asijským hráčkám díky své bojovnosti, pestré hře a rychlému pohybu po kurtu. Dnes vám ...