Počítání do jedenácti: změna k lepšímu, nebo ne?

Světová federace otestuje v září a říjnu nový systém počítání – na tři vítězné sety do 11 bodů, bez nastavení. Na základě matematické úvahy a praktické zkoušky v tréninku hráčů SK Prosek Praha přinášíme některé odhady a argumenty pro a proti zavedení nového systému.

Otázka: jaké jsou cíle změny počítání?

Nejprve se musíme zamyslet nad tím, co má vlastně přinést změna počítání; čeho chce BWF dosáhnout. Prezident Poul-Erik Hoyer Larsen se v tiskové zprávě vyjádřil následovně: "Rostoucí délka zápasů a velké množství nezajímavých bodů před koncovkou setů – zejména pokud je mezi hráči velký bodový rozdíl – určitým způsobem snížily míru zábavy." Na co se tedy zaměřuje systém 5x11?

- větší množství zajímavých a důležitých výměn
- snížení celkové hrací doby zápasů

BWF dále zásadně zdůrazňuje, že nejde o rozhodnutí shora, "nařídit" hráčům nový systém bez patřičné diskuse napříč důležitými sférami. Teprve testovací fáze ukáže, jak si nové počítání povede v praxi. Důležitý je pohled hráčů samotných, fanoušků a badmintonové veřejnosti.

Jaký bude reálný dopad nového počítání na průběh zápasů?

Ne všechny věci se dají předpovědět, pojďme si ale říci, jaký dopad bude mít zavedení nového systému na průběh zápasů. Začněme prostou matematikou.

Nejrychlejší možný zápas ve stávajícím systému je výhra ve dvou čistých setech 21:0 a 21:0 – potenciálně tedy 42 výměn. Naopak nejdelší možná varianta zahrnuje tři sety s výsledkem 30:29, tedy 177 výměn. Zásadním rozdílem při odhadování délky zápasů z pohledu organizace je přítomnost třetí sady – ta tedy může při v průměru stejné délce všech setů protáhnout zápas o polovinu.

V systémui 5x11 je nejrychlejší možné vítězství třikrát 11:0, tedy 33 výměn. Nejdelší varianta je výsledek 5x 11:10, což znamená 105 výměn. Už z těchto čísel je patrná jasná časová úspora – i při vyrovnaných zápasech rozhodovaných v koncovkách setů nedojde k výraznému prodloužení hrací doby. Dokonce lze pětisetový zápas přirovnat k vyrovnanému dvousetovému zápasu ve stávajícím počítání (ten by při výsledku 30:29 a 30:29 měl 118 výměn). Na druhou stranu, při v průměru stejné délce setů vzniká o něco větší variabilita hrací doby, protože zápas může skončit už po třech setech, ale protáhnout se do pěti setů (přidají se tedy 2/3 nejkratší možné hrací doby).

Na základě průměrného počtu získaných bodů lze odhadnout, že by se zápasy měly zkrátit přibližně o třetinu. Tyto počty jsou ale pouze orientační – stejně se určitým způsobem odhadovalo zkrácení zápasů při přechodu na nynější systém, jež bylo ale podle všeho vykompenzováno většími prodlevami mezi výměnami samotnými, častějšími změnami míčů apod.

Může systém 5x11 naplnit deklarované cíle?

Začněme u snížení celkové hrací doby zápasů. Je zřejmé, že se v novém systému bude v průměru hrát menší množství výměn, a tedy by mělo dojít ke snížení celkové hrací doby zápasů.

Co se týká zvýšení atraktivity průběhu zápasu, je už odpověď složitější. Nesporné je, že v novém systému mizí takzvané ""build up" výměny, tedy fáze cca do přestávky v 11 bodech, kdy získané či ztracené body ještě nemusejí být "smrtelné" a buduje se napětí před rozhodující koncovkou. Náskok 5:1 nebo 6:2 je v novém systému významný vzhledem k rychle se blížící koncovce. Zmizet by tedy mohl úsek "testování soupeře" či "sžívání se s prostředím," který lze zaznamenat u řady zápasů, kdy teprve závěry setů mají skutečně maximální tempo.

Přesto nelze automaticky říci, že by se hrálo více důležitých výměn. Na vině je absence nastavení. Právě body v závěru setu, kdy se vedení přelévá z jedné strany na druhou stejně jako setboly či eventuelně mečboly, patří k tomu nejlepšímu, co nabízí stávající systém počítání. Při výsledku třeba 26:24 ve třetím setu to znamená téměř tolik bodů, jako celá sada v novém systému, všech přitom v duchu "buď a nebo," kdy zaplněná hala téměř nedýchá a uživá si drama. O tyto momenty diváci v systému 5x11 přijdou.

Jsou cíle BWF správné?

Samozřejmě bychom si měli položit i otázku, zda BWF sleduje správné cíle. Nebo jinak – zda splnění těchto dvou cílů bude znamenat pro badminton prospěch. Snížení celkové hrací doby zápasů může mít tyto pozitivní dopady:

- snazší práci organizátorů turnajů
- možnost "ukoukat" přímý přenos celého finálového dne nebo utkání Thomas/Uber Cupu

A možná negativa zkrácení herní doby?

- finálový den s pěti rychlými zápasy může nabídnout divákům málo zábavy
- hráči nebudou otestováni na hranici kondičních předpokladů

Pokud jde o cíl vytvořit v zápase větší množství atraktivních a zajímavých výměn, dá se jistě ospravedlnit zážitkem, který měl při sledování přenosů nebo záznamů ze světových turnajů zřejmě každý mimo největších badmintonových nadšenců – snaha "přeskočit" do stavu okolo 16:16, kdy už o něco jde, a vidět rozhodující výměny. Nelze ale podceňovat onu "build up" fázi a otázkou je, jaký dopad na napínavost bude mít zvětšení počtu setů (zatímco dnes je za stavu 19:19 zisk první sady velmi důležitý, při stavu 9:9 nemusí být ještě ztráta první sady ničím podstatným – a tedy koncovka jako taková bude mít nižší "wow" faktor než u stávajícího systému). Již v předchozím bloku pak najdete polemiku ohledně množství zajímavých výměn v koncovkách.

BWF si od změn slibuje také větší mediální zájem, lepší možnosti pokrytí vrcholných akcí a flexibilitu a dobrou programovatelnost. Vtěsnat badmintonový zápas do programu sportovního kanálu by mělo být díky menší délce a lepší předvídatelnosti skončení snadnější. Je ale otázkou, zda takový efekt může pouhá změna počítání skutečně přinést. Velmi populární sporty mají v průměru často i výrazně větší dobu trvání. Tenis nabízí o mnoho více klíčových bodů (téměř neustále možnost na důležitý "brejk"), ale jeho utkání může trvat od hodiny či dvou až po extrémní případy typu wimbledonského maratonu mezi Isnerem a Mahutem z roku 2010. Poměr času, kdy je míč ve hře, a prostojů mezi gamy je přitom výrazně ve prospěch méně zajímavých prodlev. Fotbalové utkání při devadesátiminutovém průběhu také nenutí týmy, aby od začátku hrály na hraně rychlostních možností a nasazení, na nedávno skončeném mistrovství světa byly k vidění ve vyřazovací fázi často zápasy, v nichž zajímavý bod přineslo po devadesáti minutých taktické nudy až prodloužení.

Dá se říci, že BWF má za sebou historicky už řadu pokusů o zásah do pravidel, úspěšnost se ale různí. Pokud jde o počítání, nevydařeným experimentem byla změna systému se ztrátami na tři vítězné sety do 7 bodů (podobnost s aktuálním návrhem je ve větším rozparcelování hry a zkrácení setů, aby se rychleji hrála koncovka). Naopak zrušení ztrát a zjednodušení pravidel pro podání v párových disciplínách provázely obavy, ale osvědčilo se velmi dobře. BWF určitě prospělo založení Super Serie a zavedení pravidel pro povinnou účast top hráčů na nejlepších turnajích, odvádí dobrou práci v získávání partnerů a navyšování prize money, skvělou novinkou je jestřábí oko. Ale snaha zavést pravidlo o povinném nošení sukní hráčkami se ukázalo jako krok špatným směrem.

Nelze tedy a priori BWF odsoudit za snahu "nabourat" stávající systém a "opravovat něco, co není rozbité" – ale na druhou stranu ani nekriticky přijímat nové nápady.

Nové počítání v praxi:

Praktické testování nového počítání hráči SK Prosek Praha v tréninkových zápasech během letní přípravy ukázalo několik věcí.

- i přes "nezbytné" reptání o podivném systému a stížnosti typu "za stavu 0:5 teprve začínám hrát" se všichni dokázali rychle adaptovat. Změna není tak velká, jakou bylo zrušení ztrát
- délka zápasů se výrazně snížila, a to jak na počet odehraných výměn, tak i na počet minut
- rozhodující náskok si lze vybudovat už během prvních míčů. Tří nebo čtyřbodové vedení se během tří testovacích tréninků podařilo otočit pouze v jediném výjimečném případě
- dojem ze hry byl výrazně lepší u singlů než u párových disciplín. Častokrát se během celého setu jeden z hráčů téměř "nedostal do hry"
- plus: ubylo situací, kdy je set za stavu 2:11 rozhodnut a výměny se dohrávají z povinnosti. Protože stačí získat kratší bodovou sérii, hráči se častěji pokoušejí otočit průběh
- minus: váha napínavých okamžiký za stavu 9:9 nebo 10:10 není tak velká jako dřív, každý má v hlavě, že s výsledkem se dá ještě něco dělat

Naše testování probíhalo v neformální atmosféře a přátelských, nesoutěžních zápasech. Teprve turnajová praxe ukáže, nakolik se systému 5x11 povede splnit to, co si BWF slibuje, a nakolik s ním budou spokojeni ti nejdůležitější; tedy hráči sami a samozřejmě také diváci.

Budeme moc rádi, když i vy přispějete svými dojmy z hraní novým systémem či sledování testovacích turnajů (mezi ně bude patřit i mezinárodní mistrovství ČR) do diskuse pod tímto článkem. Vítáme i další argumenty na podporu změny počítání či naopak pro zachování systému stávajícího.

Doporučit:

Související články

Není to příliš dávno od revoluce v badmintonových pravidlech: zavedení skórovacího systému beze ztrát. Chystá BWF ještě nějaké další změny? Kdy budeme konečně moci beztrestně podávat nad pasem? Zeptali jsme se mezinárodní rozhodčí ...

V badmintonových pravidlech je řada míst, u nichž tápou i zkušenější hráči. Ptali jsme se mezinárodní rozhodčí Michaely Bencové, kdy je možné zkoušet, upravovat a měnit míčky, jak je to s blokováním na síti, či jaká jsou přípustná ...

Světová federace BWF se rozhodla přidat do svého soutěžního řádu kontroverzní pravidlo. Na turnajích úrovně Grand Prix a vyšších by nyní ženy směly hrát pouze v sukních či šatech. Pravidlo je motivováno snahou o větší atraktivitu ...

Kontroverzní pravidlo, podle nějž musejí ženy na světových turnajích povinně nastupovat v sukních, vzbudilo velký ohlas. Přinášíme různé názory badmintonistů a komentátorů, a další argumenty pro a proti tomuto novému bodu v řádech ...

Celá skupina pravidel badmintonu se týká podání a jeho správného provedení. Odpovídáme na nejčastější otázky ohledně podání: čtěte, co je povoleno, a co se naopak považuje za chybu.

Kontroverzní pravidlo, které nutí hráčky, aby na turnajích světové úrovně 1-3 hrály povinně v sukních, vzbudilo široký ohlas badmintonové společnosti. Výsledkem stížnosti některých asijských hráček je prozatím měsíční odklad.