Jak to chodí na YONEX All England

 

Víte, jak se na turnaj dostat, jak ulovit podpis Lin Dana a koho milují místní fanoušci? O tom všem se v článku rozepsala Kateřina Tomalová, která si letos tento prestižní turnaj kategorie Superseries Premier zahrála.

Jak si zahrát na YONEX All Englandu

Pokud se chcete na All England dostat, stačí vám k tomu jediné – být co nejvýše na světovém žebříčku. Do hlavní soutěže se přímo dostane 28 nejvýše postavených hráčů/párů, do kvalifikace pak jde 16 hráčů/párů. Pokud se podíváme na letošní seznam přihlášených hráčů, tak dostat se do soutěže bylo nejsnazší ve čtyřhře žen.

Naopak nejnašlapanější byla dvouhra mužů, ve které nechybělo všech prvních 31 hráčů světového žebříčku. Marně byste hledali na světě lépe obsazený turnaj, All England hravě strčí do kapsy MS i OH.

Já jsem si na svou účast v soutěži musela chvíli počkat, protože v první zveřejněné startovní listině jsem byla pouze jako náhradnice. Naštěstí pro mě se tři hráčky odhlásily a já jsem proklouzla do soutěže tzv. „na jistotu“ – z posledního možného místa :-)

Akreditace, nejlepší přítel hráče

Klíčem, který vám na turnaji doslova otevírá dveře, je oficiální akreditace (hráčská nebo trenérská). Díky ní máme přístup do haly zvláštním vchodem, do tréninkové haly, hráčské zóny a zákulisí. Akreditaci kontrolují na každém kroku a bez ní vás nikam nepustí, i když jste třeba Lin Dan (spatřeno na vlastní oči). Akreditaci nezahazujeme ani po vypadnutí z turnaje, protože se díky ní dostaneme do haly na tribunu a můžeme sledovat libovolné zápasy. Mezi další přednosti  akreditace patří také to, že se nemusíte mačkat s diváky ve frontě na podpis své oblíbené badmintonové superstar. Prostě si ji odchytnete v turnajovém zákulisí :-) Já sama jsem letos takhle „ulovila“ právě Lin Dana nebo Viktora Axelsena.

Trénink „pod dohledem“ mistrů světa

Celý turnaj začínal v úterý v poledne kvalifikací, ale protože můj zápas byl naplánován až na 16h, stihla jsem ještě ráno lehký trénink s Kubou Bitmanem. Jediný volný čas, který na nás zbyl, byl od 7h ráno v tréninkové hale, a tak jsme tím museli vzít zavděk. Mysleli jsme si, že tam takhle brzo budeme úplně sami, ale turnajová hala, přes kterou se procházelo do té tréninkové, praskala ve švech už od 6h ráno.

V tréninkové hale se to jen hemžilo hráči asijských velmocí a člověk tak doslova co chvíli zakopával o nějakého toho mistra světa. V jednu chvíli jsme vlastně v hale byli jen tři hráči bez titulu z MS nebo zlata z OH – já, Kuba a Lee Chong Wei :-)

Kdo zvedl diváky ze židlí

Turnaj se začíná hrát na pěti kurtech a jejich počet se postupně snižuje, až zůstane pouze jeden kurt na nedělní finále. Na kurtech 1 a 2 (tv kurty) se hrají předem vybrané zápasy, na ostatní kurty jsou zápasy vyhlašovány dle času a pořadí.

Osobně jsem byla překvapená množstvím diváků v hale už na úterní kvalifikaci – tolik jich na jiných turnajích nechodí ani na finále. Turnaj je oblíbeným cílem také spousty zahraničních fanoušků a „nejvýraznější“ byly hloučky dánských, čínských a indonéských fanoušků. Jeden hráč však dokázal spojit všechny fanoušky - když byl jeho zápas vyhlášen na jeden z krajních kurtů, doslova celá hala se zvedla a přemístila se co nejblíže jeho kurtu. Za takovou „davovou psychózu“ nemohl nikdo jiný, než Lin Dan. Bouřlivým potleskem vítali diváci také Carolinu Marin nebo Viktora Axelsena.

Kurty, co znamenají svět

I když jsem v soutěži pobyla pouze jeden zápas o délce 32 minut, bylo skvělých 32 minut a už samotná účast pro mě byla výhrou a jedním ze splněných badmintonových snů. No který badmintonista by si nechtěl zahrát na stejných kurtech jako mistři světa nebo olympijští vítězové? :-) Atmosféru turnaje bych přála aspoň jednou zažít každému badmintonovému nadšenci. Je to nejen skvělá zkušenost, ale také motivace do dalšího tréninku a já věřím, že jsem All England nehrála naposled.

Tak příští rok (snad) znova a tentokrát i s nějakým tím vyhraným zápasem!

 

Doporučit:

---

Autor: administrátor [12.03.2017]