9 nebezpečných vět, které z vás při koučování udělají hovado

Jasně, každý hráč je moc rád, když mu během zápasu někdo přijde poradit. Jsou ale chytré řeči, které by si i ti nejlepší žozémuríňové mezi badmintonisty mohli odpustit.

"Všiml sis, v jaký to drží ruce?"

Deset výměn hrajete parádní badminton. No a pak vás ten skoroLinDan na druhý straně zažene do nouze, vypálíte záchranný drajv na pravou stranu kurtu – a z jeho forehandu přiletí promptní zakončovák. A ten blázen za vámi málem vyskočí ze židličky, jak se těší na to, aby mohl sdělit zjevnou pravdu. "Je to levák! Má backhand vlevo! Hraj mu to do backhandu!" Pořád ale lepší, než takoví ti vychytralí úlisníci, kteří v jedenácti přijdou s "neprůhledným poker face" a cukají jim koutky, zatímco říkají: "Dám ti takovou záludnou otázku..."

Takže, trenéři, jednou provždy. My to vidíme. Když ne při rozehrávce, po první, třetí, osmé, nanejvýš jedenácté nečekané smeči z "backhandu" vcelku určitě. Bez té vaší "záludné otázky" se docela klidně obejdem.

PS pro hráče: a když už se ten jeliman za kurtem ptá, jednou provždy – správná odpověď je "levá".

Správná reakce: "Dostanu nějaké možnosti?"

"Hraj mu to dozadu do backhandu."

Ano, víme, jak to je. Většina hráčů backhand neumí, a ti, kteří tvrdí, že ho umí, k tomu obvykle ještě dodávají, že se modlí každý den, nevzali by do úst alkohol, prosluli jsou skromností a pravdomluvností a nikdy kurva (*) neřekli žádné sprosté slovo. Hrát dozadu do backhandu funguje. Ale – a teď našponujte uši – JE TO TAKOVÁÁÁ NUDA, že by se jeden uzíval.

My si prostě budeme zkoušet ty naše trojnásobné fintičky, budeme věřit tomu, že napošesté už soupeře nalejvka do forehandu zaručeně musí překvapit, a že když stojí u sítě, určitě ho kraťasem nachytáme v protipohybu... protože přece běžel dozadu do backhandu, no ne?

* - německy zatáčka

Správná reakce: "Počuvajte, trenére, a čo si predstavujete pod takovým slovo "bekend"?"

"Nohy!"

Když už vůbec nemůžete. Když vás bolí kolena, kotníky, stehna, lýtka, malíčky i palce. Když vás chytají křeče. Když výměna trvá tak dlouho, že prostě nejde vydržet ve střehu. Když výměna trvá tak krátce, že prostě nejde vydržet ve střehu. Když jste moc unavení na to, abyste byli ve střehu. Když ani nevíte, co to znamená "být ve střehu." Když soupeř hraje moc rychle. Když soupeř hraje moc pomalu. Když vám ten den "prostě nejdou"...

Ve všech těchto případech zuřivý výkřik "Nohy!" vážně moc a moc pomůže.

Správná odpověď: "Mám!"

"Už prostě nesmíš kazit ty podání."

Vesmír je svině. Nevěříte? Zkuste si vzpomenout, jak dopadla poslední situace, kdy vám někdo řekl: "Tak, a teď hlavně nesmíš za žádnou cenu zkazit podání."

Tak co, bylo to do sítě, metr do autu, anebo nalejvka na prostředek s nálepkou "Zabij mě" (ochranná známka Chucka Norrise)?

Je v tom něco z kouzla zakázaného ovoce. Dokud chyba "nevadí" a "stane se," létají podání s obvyklým procentem chybovosti. Ale jakmile se stát nesmí, přichází veden zákonem schválnosti a zparchantělosti univerza... zaručeně. Takže pšt, ať to nezakřiknete.

Správná odpověď: "Smím dýchat?!"

"Hraj v klidu."

Viděli jste někdy někoho přilévat olej do ohně? Pravděpodobně ne, bylo by to asi podobně hloupé, jako hladit kobru, olizovat žiletky nebo upozornit prezidenta na ceduli s přeškrtnutou cigaretou a Becherem. "Hraj v klidu" je přesně taková nevinná a zcela pravdivá větička, která obvykle situaci, která je na vážkách, přelomí směrem ke gigantickému výbuchu frustrace.

Ano, my vzteklí vzteklouni v jádru VÍME, že bychom se měli uklidnit. Ale běda, když nám to někdo připomene!

Správná odpověď: "Óm."

"Pojď, dáme ten poslední..."

Ne že byste si to upřímně nepřáli, zvláště v euforii ze získaných mečbolů. Ale víte, tahle věta ve skutečnosti znamená: "Tak už to koukej zakončit, ať můžu jít do bufetu na pivo."

Takže na něj dostanete taky chuť.

První dva neproměněné mečboly ještě víc přemýšlíte o tom, jestli radši desítku nebo dvanáctku. Než se rozhodnete, je to rázem 20:18 a za vámi se ozývají zoufalé "taktické pokyny" jako "Dodělej ho," "Pojďme do depa," "Tak teď, dáš ho," nebo "Neriskuj a rozehraj si to."

Dalších pár výměn přinese zákonitý výsledek, a po několika změnách podání, chybách ze servisu, smečích do autu a zásazích rámem do spodní pásky jdete opravdu s trenérem na to pivo oba; a dáte si k němu ještě zelenou. Na žal.

Správná odpověď: "Jasně, kouči... jedem!"

"Nevadí..."

Říkal někdy váš trenér něco o pravdomluvností? Není větší lži, než které se všichni koučové dopouštějí za turnaj v průměru tak padesátkrát. Je to 19:19 a svěřenec pošle nalitou smeč metr do autu? Jasně, že to nevadí... Vyhodil právě šest příjmů v řadě za sebou a přesto se chystá zkusit svou oblíbenou fintičku? Rozhodně nevadí. Pošle na setbol soupeře podání do sítě a se sklopenou hlavou odchází ke košíku s pitím? Nevadí, no tak se bude hrát "na tři," no...

A zatím trenér tají skřipot zubů, zaťaté svaly v obličeji i na rukou, a touhu pětkrát praštit pěstí do skály.

Lhář jeden, ulhanej...

Správná odpověď: "Není nutno, není nutno..."

"Pěkný voči."

Vítejte u další lekce rychlokurzu "poznej společenskou lež." Opáčko z minula: "Dáš si nášup?" znamená ve skutečnosti... ano, Martine, přesně tak: "Jestli nesníš ještě aspoň čtyři knedlíky, budu si myslet, že mě nemiluješ."

Dnešní větička je oblíbená u frajírkovského typu badmintonových trenérů, které vzrušuje, že vedle ocenění přehledu nad kurtem mohou svým svěřenkám ještě zalichotit. "Pěkný voči," ať řečené sebeúlisnějším tónem, ale znamenají přesně tohle: "Tak to byla z pr*ele klika..." "Jsi pěkněj haluzář, víš to?" a "Příště bys tam ale mohl doběhnout."

Správná odpověď: "Říkal jsi "ukaž kozy"?"

"Máš to krátký."

A na závěr tu máme opravdovou perličku. Ač se to zdá k nevíře, nastávají někdy situace, kdy trenér za kurtem neví, co by poradil. Stav 4:11 neznačí nic dobrého, ale je těžké říci, kde se stala chyba. A právě k tomu účelu Ďábel stvořil univerzální radu. "Máš to krátký!"

Použít se dá, lhostejno, zda ve skutečnosti problém tkví v pomalém míči, překvapivé rozehrávce soupeře, nervozitě a křeči nebo faktu, že váš soupeř nutí hrát vzadu všechno v záklonu. "Máš to krátký," odsekne kouč a zvedne nos, jako by právě házel perly moudrosti do žlabu plného svinských pomyjí.

A když je to náhodou jednou pravda, štve nás, hráče, tahle věta ještě o to víc.

Správná odpověď: "To si povíme ve sprše..."

Doporučit:

---

Autor: Tomáš Krajča [02.03.2015]

Související články

Zlomené brko Petra Mazúra: Ukradený bekhend

Čtěte detektivní příběh z prostředí závodního badmintonu; pilotní článek nové rubriky a zároveň autorské představení Petra Mazúra: těšínského badmintonisty, který hájí barvy pražského Proseka.

Vysoká hra na nízké úrovni

Někteří to mají z výše poctivých dvou metrů složité, aby si nás vůbec povšimli, ale ano: i malí lidé existují. A světě, div se, existují i malí badmintonisté – a nevedou si v konkurenci těch, co můžou podávat bezmála ve výši ...

S pomalými míči, badminton je v...

Neříkejte, že už se vám to někdy nestalo. Přinesete k zápasu krásné, nové Plachtiče, které ještě voní lepidlem, a létají právě tak, jak se na rychlost 77 sluší a patří. O hlavu vyšší soupeř s pletencem ramenních svalů, který by ...

Čím tvrdší, tím lepší? Pro výplety to neplatí...

Když mi bylo třináct, chtěl jsem hrát jako Peter Gade. Tehdy se ještě dánský mladík jmenoval Christensen, byl světovou jedničkou a chodil s okouzlující Camillou Martin. Já chtěl umět jeho údery, mít stejně ladný pohyb, a taky jsem ...

Deset důvodů, proč se dá koukat na ženskou čtyřhru

Žádná jiná disciplína v badmintonu není cílem tolika jízlivých poznámek jako čtyřhra žen. Ale čím si to holky vlastně vysloužily? Dámský debl nabízí zápletky a dramata, které jinde nenajdete...

8 badmintonových termínů tak, jak je zaručeně nepoznáte

Když vám soupeř zahraje na "obrácenou ploutev," pošle "rouru" nebo sklapne jeho "past na motýly," bude vám jasné, že jde o velmi specifické badmintonové termíny, nesrozumitelné někomu, kdo nikdy nedržel v ruce raketu. Proč se ale ...