2. německá bundesliga pohledem Dominiky Koukalové

 

Prostřednictvím mého prvního článku bych se ráda se všemi  kteří budou číst tento článek  podělila o dojmy z mého prvního zahraničního působení v 2. bundeslize v Německu.

Nabídka přišla zcela nečekaně v době, kdy jsem už pomalu uzavírala smlouvu s Petrem Martincem o tom, že i nadále budu hrát v Benátkách nad Jizerou. Nabídkou jsem byla velmi zaskočena, ale zároveň hodně mile překvapena, poněvadž se tak splnil můj sen hrát badminton kdekoliv za hranicemi. O nabídce jsem dlouho musela přemýšlet a zvážit všechna pro i proti a  rozhodla jsem se  nabídku od týmu BC EINTRACHT SUDRING BERLÍN přijmout.

Před mou první cestou vlakem do Berlína (14. 9. 2008) jsem byla opravdu hodně nervózní, protože jsem vůbec nevěděla, kam vlastně jedu a co mě tam čeká, ale na druhou stranu to byl pro mě velmi vzrušující pocit jet někam, kde opravdu nikoho neznám.

Během cesty  jsem už poznala spoustu nových lidí i míst. Cesta do Berlína normálně trvá 4 hodiny, ale můj první výlet se mi zdál nekonečný, protože jsem pořád myslela na to, jaké to tam bude a jak mě můj nový tým přijme do týmu. Později jsem zjistila, že jsem se bála zbytečně, protože všechno proběhlo skvěle.

Ubytování jsem měla  a stále mám zajištěné v moc pěkném a velkém bytě u jednoho z hráčů Andrease Kammera, který se o mě moc hezky stará, zajišťuje mi vše co je nutné a je opravdu moc fajn.

Myslím si, že je dobré říci, že na rozdíl od české ligy, která se začíná hrát až v říjnu, tak německá bundesliga začíná už o měsíc dříve a končí v únoru. Náš premiérový a klíčový zápas proti Berlínu II. se hrál v sobotu 15. 9. 2008 na naší domácí půdě. Byla to pro nás velká výhoda, protože nás přišlo povzbudit hodně fanoušků. Do zápasu jsme šli s jasným cílem vyhrát, protože tento tým patřil papírově k nejslabším.

Tento zápas byl pro nás opravdu důležitý a naštěstí jsme zvítězili celkem s přehledem v poměru 6:1.

Do mé dvouhry jsem nastupovala se smíšenými pocity, ale věřila jsem, že když budu hrát to co umím, tak zvítězím. To se naštěstí podařilo a z kurtu jsem po setech 21:14 a 21:10 odešla vítězně a spokojeně.

Podle mého názoru a také podle zkušenosti, které v Německu neustále sbírám je mezi českou a německou nebo jakoukoliv jinou zahraniční ligou veliký rozdíl – především co se týče počtu fanoušků a zájemců o sledování utkání. V české lize jsem nikdy nezažila tak úžasnou atmosféru, jakou fanoušci vytvářejí během zápasu a po každém bodu, který dám, hlasitě jásají a volají mé jméno a to mě hodně motivuje ke stále lepšímu výkonu a díky tomu se mi v lize daří a jsem zde moc spokojená.

Od začátku ligy už mám odehráno sedm zápasů z toho jsem prohrála dvě dvouhry. Čtyřhru  samozřejmě také hraji, ale jelikož to není moje hlavní disciplína, nepočítám jí. Můj prozatím nejlepší výkon v jsem podala proti  bývalé bronzové medailistce z Mistrovství světa dospělých roku 2006 Petre Overzier, nyní už Rachel.
Zápas s Petrou jsem brala jako velmi cennou zkušenost do budoucna a se svým výkonem jsem byla velmi spokojená, protože jsem prohrála až ve třetím setu v poměru 15:21. Do poloviny setu jsem vedla 11:9, 14:10, 15:12, a v momentě kdy jsem začínala myslet na vítězství (to byla velká chyba), Petra hodně rychle odvrátila pro ní hodně nepříznivý stav a vyhrála.

Hrát v takovém týmu, v jakém nyní hraji, jsem si přála už hodně dlouho. Všichni jsou moc přátelští a milí a se vším mi moc pomáhají a jsem všem za to moc vděčná. Samozřejmě i v české lize jsem si užila spoustu legrace a třeba se tam jednou vrátím, ale jsem moc ráda za to, co  nyní zažívám.

Další zápas hrajeme  v neděli 16.11. 2008  proti týmu, se kterým jsme hráli poprvé. Věřím, že obhájím své vítězství ve dvouhře i ve čtyřhře, ale si uvědomuji, že každý zápas je jiný a stát se může cokoliv.

Na závěr mého článku bych ráda poděkovala Ondrovi Lubasovi za to, že mě týmu,ve kterém nyní hraji doporučil. Moc si vážím toho, že mi poskytnul si rozšířit badmintonové obzory.
Velké díky také patří tatínkovi, mému trenérovi, který mě v rozhodování podpořil a pomáhá mi zařizovat vše co dojíždění do Německa obnáší.

Dominika Koukalová

Doporučit:

---

[18.03.2009]